Jste extrovert nebo introvert?

Zkuste se zamyslet nad tím, patříte-li spíše k lidem extrovertním nebo introvertním. V testech "zakřížkujte", co odpovídá vašim postojům.

Ověřovací test extroverta

1. Vyhledáváte podněty zvenčí?
2. Máte rád(a) společnost?
3. Potřebujete často změnu?
4. Jste rád(a) aktivní?
5. Reagujete impulsivně?
6. Stává se vám, že se někdy neovládnete a ztratíte nad sebou kontrolu?
7. Prohřešujete se občas proti společenským pravidlům
8. Raději jednáte než dlouze meditujete?
9. Máte rád(a), když se okolo vás něco děje?

Spočítejte nyní své odpovědi "ano".

Ověřovací test introverta

1. Pokládáte se za neobyčejně svědomitého?
2. Nestojíte příliš o společnost?
3. Považujete se za velmi opatrného?
4. Stahujete se rád(a) do pozadí?
5. Umíte se většinou dobře ovládat a mít nad sebou kontrolu?
6. Lze říci, že prakticky nikdy neporušujete společenská pravidla?
7. Vyhýbáte se vzrušivým podnětům okolí a vyhledáváte klid?
8. Přemýšlíte rád(a) o sobě a o svých bližních?
9. Nemáte rád(a) kolem sebe příliš rušno?

Spočítejte nyní své odpovědi "ano".

Ve které sadě jste získali více kladných bodů? Jestliže máte v obou sadách přibližně stejný počet kladných odpovědí, jste typ smíšený (tj. "normální"). Čím větší je naproti tomu bodový rozdíl mezi nimi, tím více směřujete k extrovertnímu nebo introvertnímu typu člověka podle toho, kam jste umístili větší množství kladných bodů.

Patříte-li spíše k extrovertnímu typu, je to pro rozvinutí vaší sebejistoty příznivé. Žijete více navenek než dovnitř, aktivně vyhledáváte kontakt s okolním světem a s větší odvahou se pouštíte do svých problémů než lidé introvertní.

Patříte-li k introvertnímu typu, je snazší vaším sebevědomím otřást než u člověka extrovertního. Z vědeckých výzkumů vyplývá, že introvert velmi intenzívně zpracovává podněty zvenčí a je snáze podmiňovatelný.

Frustrující zážitky v něm mohou snáze zanechat stopy a lidé nebo předměty s nimi spojené se mohou stát zdrojem úzkosti. Jak k tomu dochází, jste se dočetli v oddíle Frustrace ve styku s lidmi.

Introvert je tedy náchylnější k tomu, mít problémy se svým sebevědomím. Příznivější je, spojuje-li v sobě člověk obě tendence - k introverzi i k extroverzi.

Styl naší doby je extrovertní. Většina lidí žije navenek. Vyhledávají podněty, společnost, změnu, vrhají se do různých aktivit a podniků. I ty nejvytouženější hodnoty slouží k prezentaci navenek: auto, oděv, nábytek, dovolená, kosmetika. Člověk žije pro venek, chce zapůsobit, chce se prosadit, chce konzumovat a užívat si.

Introvertní styl je jiný. V introvertní kultuře žijí lidé niterněji. Vyhledávají kontakt se sebou samým, se svými myšlenkami a pocity, meditují o sobě a o kosmu a zaměstnávají se tvůrčími činnostmi: malují, skládají básně, provozují hudbu. Tento druh kultury netrpí tolik stresem jako naše extrovertní civilizace.

Extrovertní styl může nabýt tak extrémních forem, že jednotlivec je k životu navenek nucen. Nenachází pak ani klid ani možnost žít niterně, intenzívně zakoušet sebe sama a své pocity. Člověk takto degeneruje v činorodou, cvičenou loutku, která se nechá vléct proudem - jedinec nezná svoji individualitu. Může sice jako inženýr postavit most přes řeku nebo vybudovat padesátipatrový mrakodrap, ale o sobě samém neví nic. Může se těšit pouze z podnětů, které přicházejí zvenčí, nikoli z pohnutek vycházejících z jeho nitra. Těchto pohnutek se spíše bojí - neboť neví, co si s nimi počít. Takový člověk nemůže sebe sama intenzívně prožívat. Tento deficit extrovertního životního stylu pociťují mnozí mladí lidé, kteří tudíž utíkají k drogovému opojení. Nejsou schopni akceptovat čistě vnější hodnoty a hledají něco jiného, cítí, že v extrovertním světě se nemohou realizovat tak, jak by chtěli. Avšak správnému zacházení se sebou se nikdy neučili, nikdo je například nenaučil, jak realizovat své tvořivé schopnosti a impulsy.

S drogou se vydávají na výlet do svého vnitřního světa. Závislost na droze však je zbavuje možnosti bdělé seberealizace a vnitřní svobody, neboť drogová závislost ničí sebevědomí.